Home Lamborghini LM002
Lamborghini LM002
Napsal uživatel Honza   
Neděle, 16 Květen 2010 20:25

První myšlenka, která člověka napadne při pohledu na tento „italský raketový člun“, určitě nebude patřit pacifismu. I když má tento výtvor armádní kořeny, tak největší úspěch zaznamenal právě v civilní sféře. Prvotní idea přišla s vozem pro vojenské účely, takže jeho design není jen pozlátkem současných SUV.

Vyjadřuje kombinaci skvělého agresivního pojetí exteriéru s ryze funkční technikou, která musela zvládat provozní zátěž v těch nejhorších podmínkách na světě. Prodávat takový vůz civilistům by mohlo asi opravdu napadnout jen dostatečně praštěné Italy, ale nakonec to překvapivě byli Švýcaři a původní koncept vozu se zrodil v USA. 


Projekt LM měl původně diametrálně odlišné ambice - mohl ho znát každý...


V sedmdesátých letech pracovala firma FMC na vývoji nového lehkého terénního vozu pro americkou armádu s názvem XR-311. Měl nahradit již přežitou koncepci GI Jeep. Základní myšlenka byla pojat vůz jako 4x4 s motorem uloženým vzadu a nezávislým zavěšením všech kol. V roce 1976 se však několik lidí z FMC vydalo vlastní cestou a založilo společnost MTI (Mobile Technology International) s cílem vytvořit vůz dle vlastních představ. Původní idea byla převzata jako základ a díky velmi dobrým kontaktům byla pro technické řešení externě kontraktována společnost Lamborghini. 

Inženýři byli velice skeptičtí k použití pohonné jednotky Chrysler 360 V8 a automatické převodovky Chrysler 727 Torqueflite, ale zadání tendru požadovalo úroveň použití domácí techniky kvůli dostupnému servisu a spolehlivosti. Podvozek byl oproti původnímu konceptu XR-311 s vinutými pery přepracován na systém torzních tyčí a pod názvem Cheetah byl vůz poprvé prezentován na ženevském autosalonu v roce 1977. Tento fakt vyvolal velmi silné negativní reakce ze strany původní společnosti FMC, která se okamžitě začala bránit všemi dostupnými prostředky, což přivedlo nejen MTI, ale i samotné Lamborghini do velkých problémů. Takže od projektu ustoupilo a další vývoj realizovala americká společnost Teledyne. 

Aby těch problémů nebylo málo, tak americká armáda změnila požadavky v tendru na vůz větších rozměrů pod zkratkou HMMWV (High Mobility Multipurpose Wheeled Vehicle). Původní prototyp Cheetah byl sice navrácen MTI a Teledyne, ale bohužel byl zničen během testování v kalifornské poušti a nedochoval se. Tendr pro americkou armádu nakonec vyhrála společnost AM General se svým projektem, který je dnes díky následnému komerčnímu využití jako Hummer dostatečně znám.


Nesmělé krůčky k oživení projektu LM.


Díky turbulencím na trhu sportovních vozů během druhé poloviny sedmdesátých let se automobilka Lamborghini dostala v roce 1980 do rukou švýcarské rodiny Mimramů. Ti prosluli podnikatelskými aktivitami v potravinářském průmyslu a měli dostatečnou finanční sílu na udržení provozu ztrátového podniku. Podniku, který měl sice srdce, ale z ekonomického hlediska byl prakticky před krachem. Nadšení bratrům Mimramovým pro famózní italské vozy sice nechybělo, ale jejich představa o další existenci značky byla diametrálně odlišná od původních ideálů Ferrucia Lamborghiniho. Rozhodli se koncentrovat více na trhy blízkého východu a nebáli se zkoušet úplně nové přístupy. Takže se v roce 1980 dostalo i na oživení bývalého vojenského projektu Cheetah. Byl zásadně přepracován do podoby LM-001 (Lamborghini Military). Koncept s jednoduchým americkým motorem V8 360cui vzadu a automatickou převodovkou Torqueflite zůstal nezměněn, stejně jako podvozek s nezávislým zavěšením všech kol. Brzdový systém byl převzat z modelu Countach a díky velkému úsilí konstruktérů byl funkční prototyp představen na ženevském autosalonu v roce 1981. 

Reakce představitelů armád byly však rozporuplné a během testování se objevily i velké problémy s nedostatečným výkonem použitého motoru a hlavně s rozložením hmotnosti. Způsobovalo zvedání předních kol při prudké akceleraci, takže se vůz zvlášť při jízdě v terénu stával prakticky neovladatelným. 


Technické vyspění vozu sebou přineslo komerční úspěch.


Patrick Mimram se však svého dítka nechtěl vzdát, takže donutil své inženýry k totálnímu přepracování původního konceptu a v roce 1986 představila společnost Lamborghini nový model LM-002 na autosalonu v Bruselu. Motor se přestěhoval dopředu a ke slovu přišlo použití odzkoušené jednotky V12 o zdvihovém objemu 5.2 litru z modelu Countach. Prošla laděním průběhu výkonu (největší výkon 444 koní při 6800 ot./min.) a točivého momentu (největší točivý moment 500 Nm. při 4500 ot./min.) pro lepší přizpůsobení povaze terénního vozu. 

O přenos síly na všechna čtyři kola se starala pětistupňová manuální převodovka ZF s terénní redukcí a LM-002 bylo schopné při pohotovostní hmotnosti 2692 kg zrychlit z 0 na 100km/h za 8 sekund. Maximální rychlost 201km/h byla pro takový vůz určitě netradiční, ale k nadstandardním jízdním výkonům se ovšem váže obsah palivové nádrže. Byla v základním provedení schopna pojmout 290 litrů paliva, ale bylo možné ji rozšířit na 400 litrů pro dosažení obvyklého dojezdu konvenčních automobilů. To vše se muselo vejít do nově zkonstruovaného trubkového rámu s odpovídající tuhostí, osazeného hliníkovými a sklolaminátovými panely. O jízdní vlastnosti se postaral moderní podvozek s nezávislým zavěšením všech kol, jehož koncept se opět vrátil k použití vinutých pružin. Dostatečný brzdný účinek obstarávaly chlazené kotoučové brzdy s čtyřpístkovými třmeny na přední nápravě a 12ti palcové bubnové brzdy na nápravě zadní. 

Ideu terénního vozu ještě podpořilo použití speciálních pneumatik Pirelli Scorpion 325/65 VR 17 s koncepcí Run-Flat, která vozu umožňovala dojezd i v případě defektu. S ohledem na použití bylo možné toto obutí objednat v provedení pro smíšený terén nebo ve speciálním designu pro jízdu v písku. Úspěch se dostavil a motorističtí novináři chválili i stabilitu ve vyšších rychlostech. Takže počet objednávek od movitých kupců nakonec předčil původní očekávání. 


Požadujete aby váš těžký terénní vůz dosahoval bez problémů rychlost 200 km/h? Vítejte u Lamborghini!


V Sant' Agatě Bolognese se odehrávala výroba agregátů a konečná montáž, protože karoserie s dodával výrobce autobusů Irizar Group z Baskicka (Španělsko). Kvalitativní úroveň však nedosahovala standardů obvyklých pro Lamborghini. Takže se většina dodaných kusů musela náročně předělávat, což bylo ovšem v podmínkách prakticky kusové výroby možné a pro vedení společnosti zřejmě akceptovatelné. Luxusní vybavení civilní verze zahrnovalo kožené čalounění, výkonnou klimatizaci, elektricky ovládaná okna s termoizolačním zasklením a obrovskou audiosoustavu montovanou do stropní konzoly. Pro movité zákazníky z blízkého východu bylo však i to málo, takže se firma přizpůsobila jejich požadavkům a do vozu bylo možné namontovat zesílenou chladicí soustavu a pouštní filtry sání před 6 karburátorů Weber. V ceníku se také objevila verze LM-004, která byla vybavena silnějším motorem V12 o zdvihovém objemu 7.2 litru s výkonem 430koní při 5300 ot./min. a točivým momentem 590 Nm. při 3500 ot./min., ten sloužil původně k pohonu zámořských motorových člunů třídy 1. Vůz s ním měl sice horší zrychlení (0-100km/h za 8.6s), ale maximální rychlost překročila hranici 210km/h. To však jediný zákazník, kterému byl vůz v tomto provedení dodán, upřednostňoval. Vývojové oddělení v Lamborghini dokonce experimentovalo se zástavbou přeplňovaného vznětového šestiválce od VM, ale hmotnost vozu byla pro tuto pohonnou jednotku příliš velkým soustem. Projekt označený jako LM-003 byl záhy zastaven.


Původní potenciál vozu pro armádu nezůstal bez povšimnutí.


Vojenská verze sice nebyla z hlediska komfortní výbavy tak vstřícná, ale na palubu přibyly speciální úchyty na ruční palné zbraně stejně jako dvě dodatečná sklopná sedátka, nad zadní sedadla mohl být instalován otočný poklop a zadní zavazadlovou plochu bylo možné osadit pro použití protiletadlového kulometu. Saúdskoarabská vláda si objednala 40 a libyjský vůdce Muammar Kaddáfí dokonce 100 těchto vozů pro potřeby svých ozbrojených sil. 


Osud zdokonalenému LM nepřál - kdyby ano, porážel by hlavy...


V roce 1988 se vedení společnosti rozhodlo pro účast v Rally Paříž-Dakar, takže dostal tým konstruktérů nelehký úkol přizpůsobit LM-002 pro dálkové závody. Výsledkem byl odlehčený prototyp se zvyšeným výkonem motoru na 600 koní, vylepšeným podvozkem, bezpečnostní klecí, plastovými okny a kompletní instalací navigace GPS. K účasti ve světoznámé soutěži nedošlo, protože financování tohoto projektu bylo pro Lamborghini na konci osmdesátých let neúnosné. S takto upraveným vozem však Sandro Munari absolvoval

 během roku 1987 Řeckou rally a na egyptské Rally faraonů vedl průběžné pořadí. Pak ale došlo k fatálnímu zranění jednoho z organizátorů v motorovém člunu a Munari se nakonec ze startovního pole odhlásil. 


Proč je toto Lamborghini tak vyjímečné? Protože tohle je Lamborghini do terénu...


Počátek devadesátých let byl labutí písní tohoto extrémního automobilu. I dnes velice těžko najde konkurenta a ačkoliv byl jako jediný schopen poskytovat plnohodnotný pocit z řízení Lamborghini i v podmínkách zemí, kde se celková délka silniční sítě uvádí v metrech, byla jeho výroba v roce 1993 ukončena bez nástupce. S celkovým počtem zhruba 300 prodaných kusů, což byl při ceně 130.000 USD, spotřebě od 30 l/100km a ceně jedné pneumatiky 1000 USD, je určitě velký výkon. Ne všichni jsou však schopni ocenit tento skvělý a unikátní vůz. Během druhé invaze amerických vojenských sil bylo zabaveno LM-002 Udaje Hussaina a skupinku 

vojáků vůz natolik zaujal, že na něm museli promptně vyzkoušet slušnou dávku trhaviny. V mediích to sice bylo prezentováno jako test, ale normální člověk si jistě sám udělá názor na tento poněkud slabomyslný čin…

 

Valid XHTML and CSS.