Home AMG: Historie společnosti
Historie AMG
Napsal uživatel Honza   
Středa, 12 Srpen 2009 13:15
Inženýři Hans-Werner Aufrecht a Erhard Melcher nastartovali svou provesní dráhu ve vývojovém oddělení u společnosti Daimler-Benz. Jejich představy vycházely z motoristického sportu, avšak začaly se rozcházet s preferovaným trendem zaměstnavatele. Tito pánové se nevzdali svých ambicí a rozhodli se je realizovat. V roce 1967 se profilovali v založení vývojové a testovací kanceláře AMG. Jejich první kroky vznikaly ve dvou plechových halách, kde se věnovali především úpravám motorů řady W111 pro soutěžní účely. Pak ovšem došlo k zásadnímu momentu v historii, a to nejen u AMG ale i v motoristickém sportu. V montážních halách AMG v Bertgtallu se zrodilo monstrum určené pro okruhové závody, W109 300SEL 6.8 AMG.

Pro odpověď, proč právě takový vůz, použité technické řešení, nebo takto upravená pohonná jednotka AMG použilo, sáhněme do historie Mercedesu. Mercedes se v roce 1970 pokusil o návrat na závodní kolbiště s projektem W109 300 SEL 6.8, ten ovšem nikdy neokusil závodní trať. To však vedoucí vývojového oddělení Mercedesu a zároveň duchovní otec tohoto projektu, Erich Waxenberger, nehodlal jen tak přijmout. Není divu, projekt stál především mnoho úsilí a díky velké podpoře tehdejšího šéfa sportovního oddělení, Rudolfa Uhlenhauta, byl prakticky dokončen. Oficiální účasti na 24 hodinovém závodu zabránilo pouze odmítnutí dodatečné homolagace dvou položek. Ty se týkaly šířky podvozku a podmínky použití sériových pneumatik. Sériové pneumatiky byly navíc pro tento vůz natolik nedostatečné, že jejich použití sebou neslo neúnosnou míru rizika. Celý projekt byl ze strany Mercedesu těsně před startem zastaven. Pět prototypů bylo rozprodáno a informace o jejich osudu v soukromých rukách se rozcházejí. Jeden z těchto vozů je dnes v depozitáři finského automobilového muzea. 

Erich Waxenberger se svého snu nevzdal, své večery trávil prací v dílnách AMG a vdechl život legendě, které se Daimler-Benz zřekl. Z historických pramenů bohužel není zcela zřejmé, jaký vůz byl pro přestavbu závodního vozu použit. Jedna strana uvádí že Aufrecht odkoupil od Mercedesu 1 nebo 2 závodní vozy W109 300 SEL 6.8, strana druhá, včetně seriózního Auto-Motor und Sport popisuje, jak se AMG chopilo příležitosti a odkoupilo havarovanou W109 300SEL 3.5 od jednoho postaršího doktora. Každopádně následovala tvrdá práce dnem i nocí, takřka na koleni a AMG transformovala vůz do W109 300 SEL 6.8 AMG, tedy podoby „Rote Sau“ (rudé bestie). „Rote Sau“ měla naplnit původní očekávání závodního týmu továrny a dokázat schopnosti malé, ale ambiciózní konstrukční kanceláře AMG.

Rok se s rokem sešel a vůz se vydal na závodní trať k testování. I přes jednu téměř fatální demoliční etudu, při které původně vybraný řidič, Helmut Kelleners, testovaný vůz prakticky zlikvidoval, byla „Rote Sau“ v roce 1971 s velkou slávou přihlášena do 24-hodinového závodu ve Spa. Zde pod vedením pilota Hanse Heyera a Clemense Schickentanze naprosto neuvěřitelně zvítězila.

Tisk začal nadšeně spekulovat o návratu Mercedesu na závodní trať pod značkou AMG. Vůz se objevil na startovní čáře s unikátními ráfky z prototypu C111 a taktéž některé podvozkové skupiny pocházely z dílen továrního vývoje. Továrna Daimler-Benz se však od tohoto nesporného úspěchu tvrdě distancovala.

„Rote Sau“ se vrhla do závodů evropského mistrovství a dosahovala skvělých výsledků. V roce 1972 ale byla přijata změna pravidel FIA s omezením maximálního zdvihového objemu soutěžních vozů na 5 litrů a to byla pro legendu s motorem o zdvihovém objemu 6,8l smrtelná rána. Vůz po několika úpravách skončil jako testovací speciál francouzské firmy Matra, protože byl jako jediný schopen s nákladem měřících přístrojů dosáhnout požadované rychlosti pro simulaci podmínek při startování a přistávání letadel. Přes svůj rozporuplný konec vytvořila „Rote Sau“ v motoristickém sportu ikonu těžké a výkonné limuzíny se startovním číslem. S odstupem času je dnes tento úžasný vůz brán jako „matka všech AMG“, který se nesmazatelně zapsal do automobilové historie. 

Atypickému závodnímu vozu „Rote Sau“ se sice stala jeho jedinečnost osudná, ale ruku v ruce se svými sportovními úspěchy proslavila firmu AMG. Ta byla po právu hodnocena jako odborník, který motoristické veřejnosti ukázal, že i tehdejší vlajková loď Mercedesu, stvořená pro luxus, pohodlí a komfort, dokáže po patřičných úpravách porážet své soky z řad závodních (a podstatně menších) supersportů. „Rote Sau“ se stala pro AMG osudnou a udala jí další směr rozvoje. Na firmu se začali obracet movitější majitelé Mercedesů, inspirováni úspěchem „Rote Sau“, kteří od svého sériového vozu prostě chtěli víc, než jim byla továrna schopna nabídnout. V 70. letech se jednalo převážně o úpravy týkající se sportovního naladění topmodelů jednotlivých výrobních řad.

Poptávka po takovýchto vozech závratně rostla a množství objednávek vedlo k nutnosti zvýšení výrobních kapacit. Firma se v roce 1978 přestěhovala ze dvou plechových hal v Bergtallu do větších prostor v Affalterbachu. Zkušenosti ze závodních tratí dokázali oba hlavní aktéři velice dobře zužitkovat. Úpravami motorů a podvozků, markantně posouvali jízdní vlastnosti, jinak bezkonkurenčních sériových vozů z produkce Daimler-Benz. Příkladem jejich schopností budiž výroba dvou vozů W107 450 SLC s motorem M100 o zdvihovém objemu 6.9 litru, s kompletní úpravou všech souvisejících dílů a přizpůsobení podvozku k optimálním jízdním vlastnostem.

Během 80.let se firma, nyní už pod vedením Hanse-Wernera Aufrechta, rozvíjela úspěšně dále. Zásadní vliv na další vývoj mělo představení modelu W201, který se stal zřejmě nejoblíbenějším objektem úprav. Vůz měl svou novou koncepcí odlišný charakter od

předchozích modelů Mercedesů. AMG mělo v tomto voze nyní tak velký prostor pro provedení důležitých zásahů a úprav, že jejich realizace v něktrerém ze starších modelů Mercedesu byla zcela nemyslitelná. AMG postavilo novou legendou závodních tratí. W201 nebyla na závodní trať postavena jako outsider, nýbrž jako hotový závodní vůz. Záhy po svém nasazení začala W201 činit tehdy kralujícímu BMW a Fordu značné problémy. 

Erhard Melcher začal vnímat že jeho zájmy se zcela neslučují s filozofií AMG. Přál si plně se věnovat motocyklům a vývoji pohonných jednotek. U AMG tak došlo ke změně, Hans-Werner Aufrecht vyplatil Erharda Melchera ze společnosti. Jejich vztahy to však spíše posílilo a Melcherovy poznatky byly prostřednictvím Aufrechtovy firmy úspěšně uváděny do praxe. V roce 1983 se Erhardu Melcherovi podařilo odzkoušet zástavbu upraveného motoru V8 5.0 do karoserie modelu W123 Coupe. Vůz s tímto motorem dosahoval výkonu 276 koní a točivého momentu 408 N.m. Mistrovským dílem Erharda Melchera ovšem byla 4-ventilová technika pro osmiválcový motor M117, kterou v polovině 80.let ve vlastní režii vyvinul. S tímto technickým skvostem měl motor o zdvihovém objemu 5.0 litru výkon 340

koní a modelu W126 umožňoval maximální rychlost 260 km/h. S použitím této pohonné jednotky v kompaktnější karoserii modelu W124 vzrostla maximální možná rychlost až na 280km/h. AMG použilo Melcherův motor a šlo ještě dál. Legendární model „W124 Hammer“ s

5.6 litrovým motorem, 32 ventily, 360 koňmi a 510 N.m. v roce 1986 poprvé pokořil hranici 300km/h. Ani tady se však konstruktéři nezastavili. rům nestačilo a upravený M117 se nakonec dostal až na zdvihový objem 6.0l a výkon 385 koní při 566 N.m. Posledně

zmiňovaný „Hammer“ je v rozšířeném provedení dvoudveřové karoserie vyhledávaným sběratelským skvostem. 

Firma AMG vyslyšela přání svých zákazníků, kteří si přáli podtrhnout sportovní charakter vozů. Vedle technických zlepšení výkonu a jízdních vlastností se také začala koncentrovat na styling karoserií a luxusní úpravy interiérů. Na řadu mimo ostřejších motorů, kratších převodů a snížených sportovních podvozků se silnými brzdami, přišlel exteriér. Vozy mohly nyní dostat například nárazníky s

agresivnějším sportovním designem, nástavce prahů, zadní křidélka, speciální laky, nebo matové povrchové úpravy chromovaných dílů. Žádaná exklusivita se projevovala také v úpravách interiérů, kde se přikročilo k přečalounění do těch nejlepších kůží, v jakémkoliv barevném provedení nebo úpravě, vše dle přání zákazníka. Díky pokroku techniky našly v těchto úžasných vozech své místo i špičkové audiosoustavy, televizní přijímače, videa a autotelefony. Naposledy zmiňovaný autotelefon bylo možné objednat i u Daimler-Benz, ale

firma AMG byla schopna takový přístroj obšít kůží v exklusivní barevné kombinaci interiéru a navíc ho propojit s dalšími členy mnohdy monstrózní audio/video soustavy vozu. Byl to zákazník, kdo si určil konečnou podobu vozu a volnost jeho výběru byla prakticky neomezená. Díky heslu „nic není nemožné“ se vozy AMG zařadily do inventáře tehdejší společenské smetánky, která byla unavená

designem i jízdními vlastnostmi luxusních anglických vozů a nechtěla akceptovat nedostatek komfortu v italských supersportech. 

I přes změnu na trhu se u AMG nezanevřelo na čistě sportovní úpravy vozů a AMG se nadále angažovalo v motoristickém sportu. Na začátku desetiletí zaznamenala několik úspěchů se svým W107 450 SLC, upraveným pro okruhové závody. Opravdové kouzlo úspěchu

je čekalo s nasazením modelu W201 do DTM. Razantně upravené modely W201 190 2.3 a 2.5 16V byly schopny pod vedením Klause Ludwida, Johnnyho Cecotta a dalších skvěle sekundovat BMW E30 M3. Krom mnohých vítězství tento vůz také poskytl konstruktérům z AMG cenné poznatky z využití nejmodernějších technologií důležitých pro další rozvoj. V roce 1988 došlo k důležitému kroku v závodní historii Mercedesu a AMG - společnosti oficiálně prezentovaly partnerství v motoristickém sportu. 

90. léta znamenala u AMG konec excentrického designu a návrat k syrové technice. Motorističtí novináři se přiklonili k hodnocení vozů německým způsobem, který se omezil na strohé srovnávání dosažených hodnot při testech. AMG však díky zkušenostem z motoristického sportu nezaspalo dobu a bylo schopno obstát i v tvrdé konkurenci, která se mezitím na trhu etablovala. Konstruktéři AMG brali v té době tak oblíbené přeplňování jako poslední možnou variantu k posílení výkonu pohonné jednotky. Ačkoli se tomuto kroku bránili už od konce 80.let, vytvořili takové šperky jako například R129 73 AMG. Tyto vozy se staly motoristickými ikonami, které

dodnes reprezentují původní myšlenku zakladatelů společnosti AMG. Ryzí technika se v nich snoubí s maximální pohodou cestování, která i navenek vyjadřuje absolutní jistotu v každé situaci a umožňuje svému majiteli pocit, který mu žádné jiné auto neposkytne. 

Oficiální spolupráce Mercedesu a AMG v DTM byla natolik úspěšná, že již v roce 1990 firma Daimler-Benz uzavřela s AMG smlouvu o prodeji doplňků a speciálních úprav prostřednictvím své dealerské sítě. To vedlo k dalšímu rozšíření společnosti AMG. Počátkem velmi úzké spolupráce těchto dvou společností byl model W202 C36 AMG, který se od roku 1993 prodával jako sériový vůz Mercedes-Benz

se všemi souvisejícími službami a zárukami. Tento moment byl naprosto stěžejním v celé historii AMG, protože cesta k němu trvala bezmála 30.let. Už na konci šedesátých let dodávala tehdy malá konstrukční kancelář z Bergtallu podskupiny na nápravy prototypů C111 a přesto, že se historické linie obou firem mnohokrát proťaly, ke kýženému spojení došlo až v roce 1999, kdy Hans-Werner Aufrecht prodal svůj majoritní podíl tehdy už koncernu DaimlerChrysler AG a založil společnost HWA GmbH., která připravuje závodní speciály DTM s plnou tovární podporou. Prvním komerčním krokem této firmy byla realizace 25 vozů CLK-GTR s homologací pro běžný

provoz. Tyto vozy se jen nepatrně lišily od ostrých závodních speciálů CLK-GTR LeMans a ještě před zahájením výroby byla celá produkce i přes závratnou cenu rozprodána.  

Modely AMG jsou tím nejlepším, co je možné v podmínkách sériové výroby se stříbrnou hvězdou ve znaku vidět. AMG aplikuje své poznatky z motoristického sportu a s použitím nejmodernějších technologií je prezentuje ve své produkci, což je stále hlavním trendem ve vývoji vozů AMG. Filosofie těchto tří písmen představuje absolutní špičku modelové palety dnešní produkce a i přes dnešní masový rozvoj automobilového průmyslu poskytuje svým zákazníkům punc jedinečnosti v kombinaci se strojovou přesností, extrémní výkonností a kvalitou zpracování, na které byl zákazník AMG vždy po právu zvyklý.


 

Valid XHTML and CSS.